Pochod pro život 2017

Stejně jako loni, tak i letos jsem se rozhodl podpořit svoji účastí Národní pochod pro život. Počasí ovšem moc nepřálo, ale ke konci pochodu se začalo velmi zlepšovat. Šel jsem na řeckokatolickou Mši svatou do katedrály sv. Klimenta. Pamatuji si, jak otec biskup Ladislav Hučko v kázání říkal, že děti, které byly potraceny, mohly plnit Boží vůli, ale jejich matky jim to neumožnily.  Po Mši svaté následovaly nějaká modlitby ve staroslověnštině a pak jsem se vydal na oběd. Dorazil jsem na Klárov, kde jsem potkal nějaké známé a vzal si do ruky bílý kříž. Když jsem se odebral na konec parčíku, potkal jsem se s mužem, se kterým jsem se seznámil na řeckokatolické Mši svaté ke cti sv. Ludmily na Tetíně. Podal mi ruku a řekl mi: „Pojďte s námi, půjdeme jako poslední.“ Prohodili jsme mezi sebou pár slov a mezitím na jeho výzvu reagovali další. Byli mezi námi lidé praktikující tridentskou litrugii a také ti, kteří mají konzervativní názory, odmítají osobu papeže Františka a volají po návratu obrácení kněze čelem k Bohu. Já jsem dostal transparent s anglickým nápisem, který znamená: Papeži Františku, uč pravdu nebo odstup, na druhé straně byl nápis EU=antilife. Šli jsme jako poslední v průvodu a na Mánesově mostě jsme začali modlitbou latinského růžence. Také jsme zpívali „lurdské“ Ave Maria. Na Národní třídě jsme se pomodlili litanie ke všem svatým v latině. U obchodního domu Máj mi paní Milena, se kterou jsem se dal do řeči, nabídla tykání. Shodli jsme se na nešvarech při liturgii, nevhodném vystupování papeže Františka (jedná se především o encykliku Amoris laetitia, kde není jasné, co se může a co ne), jeho dopise od čtyř kardinálů, na který neodpověděl a také výzvě Roberta kardinála Saraha, aby se do liturgie vrátilo posvátno. Na závěru pochodu na Václavském náměstí zazněl svatováclavský chorál. Pak zazněla státní hymna, což většinu členů naší skupiny pohoršilo a její vedoucí nám po dokončení rozdal texty s hymnou Rakouska-Uherska. Jak dozněla druhá sloka, nějaká paní zdrbala vedoucího naší skupiny, že rušíme. Pustili se do sebe. Pak už jsem se s Milenou rozloučil a šel domů. Doufám, že příští rok zase půjdu s touto skupinou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *