Za sochami do Lysé nad Labem I

V Lysé nad Labem se nachází zajímavé sochy, jak profánní, tak i církevní. Nejvíce soch najdeme v parku při barokním zámku, dnes sloužícím jako domov seniorů. Již v roce 1013 zde byla zmiňována tvrz, později na jejím místě stával hrad, přestavěný v době renesance a baroka na zámek.

Vedle zámku se nachází bývalý klášter bosých augustiniánů, dnes sloužící jako archiv z let 1731 – 1741. Při vstupu do zámeckého parku na západní straně kláštera spatříme sochu sv. Augustina. Na jižní straně kláštera při pohledu z ulice vidíme sochu sv. Jana Nepomuckého a dva anděly od sochaře Františka Adámka z Benátek, možná také Jana Dlouhého – Langa.

Zámecký park si jistě zaslouží označení „ráj soch.“ Nachází se na jižní straně, kde na horní terase spatříme alegorie Jara, Léta, Podzimu a Zimy v podobě antických bohů z dílny Matyáše Bernarda Brauna z let 1734 – 1735.

Jaro je zobrazeno římskou bohyní květin a zahrad, Flórou s květinami, oblečenou do pláště, kryjícího její intimní části těla. Za pravou nohou je pařez, nad ním pravou rukou přidržuje proutěný koš s květinami, v levé ruce drží hrst květů. U nohou najdeme hlemýždě a žábu.

Léto je zobrazeno římskou bohyní úrody a plodnosti, Céres, v lehkém plášti, sepnutém páskem přes břicho. V pravé ruce drží srp, za levou nohou je snop s obilím a kachnou.

Podzim představuje bůh vína a radovánek, Bakchus, v plášti a s hroznem vína, jímž krmí malé putti za levou nakročenou nohou.

Zimu představuje starý muž, možná bůh Vulcanus, v plášti lemovaném kožešinou. Pravou rukou hladí malého chlapce, který drží v rukou ohřívadlo se žhavými uhlíky, ohřívající levou ruku starce.

Z horní terasy vedou tři schodiště. Na severním schodišti jsou alegorie čtyř živlů od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1735: země,  oheň, voda a vzduch. Zemi představuje putto s rýčem zarýpávajím se do zeměkoule, oheň putto, za ním nádoba s plameny, vodu zobrazuje putto, sedící na rybě a vzduch putto s letícím ptákem, držící dmýchací vak.

Střední schodiště nahoře tvoří sochy Apollona a Venuše s Kupidem přibližně z roku 1696, od neznámého autora.

Jižní schodiště je tvořeno alegoriemi světadílů v podobách chlapců a jsou od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1735. Afrika drží kornout květin v rukou, sedí na dvouocasém lvu, má na hlavě čepici ze sloní kůže s ušima a chobotem. Amerika stojí na krokodýlovi, uváděném též jako žralok, v levé ruce drží luk a pravou ruku má zdviženou. Je oblečen do suknice a pláště s brašnou se šípy a na hlavě má indiánskou čelenku z ptačího peří. Evropa drží v pravé ruce oktogonální centrálu, možná svatopetrský chrám a za pravou nohou se nalézá roh hojnosti s hrozny vína, který přidržuje levou rukou. Na hlavě má královskou korunu a u levé nohy papežskou tiáru. Asie stojí rozkročená na velbloudovi, viditelném u pravé nohy postavy, pravou rukou zvedá nad hlavou květiny a v levé ruce drží nádobu s kadidlem, vonnými mastmi či orientálním kořením.

Na horní terase se nachází alegorie svobodných umění, z původních čtyř – astronomie, geometrie, gramatika a rétorika najdeme jen dvě – geometrii a rétoriku. Autorem soch je Ignác František Platzer a jsou z roku 1764.

Další sochy na spodní terase jsou lvi a sfingy, také od Matyáše Bernarda Brauna.

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lys%C3%A1_nad_Labem_%28z%C3%A1mek%29

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_soch_v_Lys%C3%A9_nad_Labem#Z.C3.A1mek_Lys.C3.A1