Český kras

Lomy Českého krasu VI.

Posted by

2

V šestém článku o lomech v Českém krasu se budeme zabývat známými lomy Amerika. Těžba začala roku 1900 po prodloužení železniční vlečky z Tachlovic do Mořiny. Název Amerika vzešel podle nedaleké usedlosti Kopanina, zvané též „Amerika“. Nejprve vznikly dva velké Lomy „Amerika“ a „Kozolupy“. Lom Amerika byl rozdělen na dvě části, dnes nazývané „Velká Amerika“ a „Mexiko“ či „Trestanecký lom“, protože zde byli v 50. letech nasazeni političtí vězni. Při odchodu od Mořiny narazíme nejprve na lom Velká Amerika, zvaný též český Grand Canyon. Je zatopený a sestup dolů je možný pouze z jihozápadní části a je poměrně nebezpečný a oficiálně zakázáný. V době mé návštěvy se zde natáčel film a sestoupit dolů nebylo možné. Nejednalo se o první film – byly zde natáčeny filmy Limonádový Joe a Akumulátor a My tři a pes z Pětipes. Za komunismu se v lomu koupali nudisté, které pravidelně vyváděla Veřejná bezpečnost.

Dále následuje Lom Mexiko, rovněž částečně zatopený a lom Kanada. Poslední lom je Malá Amerika, ke kterému dojdete po žluté turistické značce. Je celý zatopený a vstup dolů není povolen, přesto sem běžně sestupují trampové, aby se vykoupali. Sestup do lomu není snadný, ale přece jen méně nebezpečný, než do Velké Ameriky.

Těžba v lomech v oblasti Amerik byla ukončena roku 1965.

Zdroje:

www.lomy-amerika.cz

www.hornictvi.info/techpam/amerika/tp.htm

http://cestovani.idnes.cz/magicka-amerika-vabi-i-zabiji-dgl-/tipy-na-vylet.aspx?c=A040811_160254_igcechy_tom

Lomy Českého krasu V.

Posted by

0

Ačkoli se popisované lomy nenachází přímo na území CHKO Český kras, přesto je zmiňuji, neboť se nachází těsně při hranicích a jejich historie je podobná, jako u předchozích lomů.

Lom Kosov

Tento lom byl otevřený roku 1909 a sloužil k těžbě korekčních surovin k výrobě cementu. Původně byl spojený lanovou dráhou do cementárny v Králově dvoře, později byla lanová dráha prodloužena do Císařského lomu, který je dnes pohlcený Velkolomem Čertovy schody. Provoz lomu zajišťovaly kompresory, bagry, vrtací kladiva a vytěžený materiál byl odvážen po úzkorozchodné železnici ke stanici lanovky. Drážka byla zrušena ve 40. letech po náhradě lanové dráhy pásovým dopravníkem. Lanovka byla zlikvidována v 50. letech.

Do lomu Kosov se dojdeme nejlépe ze železniční stanice Beroun po zelené turistické značce přes Jarov. Tento lom je majetkem společnosti Velkolom Čertovy schody, oficiálně je do něho vstup zakázán, ale nikdo tu nehlídá. Odbočíme z turistické značky, přelezeme závoru a postupně se ocitneme v etáži lomu. Úplně spodní část lomu je zatopená, voda je krásně modrá a lidé se sem dle informací z internetu chodí koupat. Chceme-li jít přímo k jezeru, můžeme také odbočit ze zelené turistické značky později, kde narazíme na zavřená vrata, která však lze obejít.

Lomy u Tetína pod vrchem Damil

Nedaleko Berouna se nachází obec Tetín, proslulá zbytky hradu, na němž byla umučena sv. Ludmila. Také zde se těžil vápenec a většina lomů byla napojena na úzkorozchodnou železnici Beroun – Koněprusy.

Těžba v lomech začala roku 1871 otevřením dnes již zasypaného „starého“ Bílého lomu. V témže roce byl otevřen také Modrý lom, který je z největším lomem pod Damilem a provoz ukončil roku 1957. Roku 1874 byl otevřený lom Na Sekyře, sloužící velmi krátkou dobu. V 90. letech 19. století byly otevřeny dva lomy: Na Krétě, uzavřený roku 1910 pro nemožnost napojení na železnici Beroun – Koněprusy a Hergetův, slouží do roku 1934. Roku 1904 byl otevřen Černý lom, který byl v provozu dvacet let. Nejmladším lomem je Nový Bílý lom z roku 1952, v němž těžba skončila roku 1962 v souvislosti s otevřením Velkolomu Čertovy schody.

Do lomů vede naučná stezka Tetínské vyhlídky II, vedoucí od odbočky Damil na modré turistické značce, vedoucí z Berouna. Při cestě z Berouna míjíme nejprve Hergetův lom, spojený s Černým lomem, odbočíme-li dále, dojdeme do lomu Na Krétě. Do Modrého lomu a Nového Bílého lomu již naučná stezka ani turistická značka nevede, ale cesta je vyšlapána na tělese úzkorozchodné drážky a můžeme cestou vidět portál tunelu pro železnici do Modrého lomu. V Modrém lomu je třeba být opatrný, protože se zde provozuje motokros.

Zdroj: http://www.hornictvi.info/techpam/kosov/kosov.htm

Michal Martinek, Bohuslav Zeman, Radim Šnábl, Vlastimil Novotný, K.B.K. Malodráha Králův dvůr – Beroun – Koněprusy, Nymburk, 1987

Informační tabule naučné stezky Tetínské vyhlídky II.

 

Lomy Českého krasu IV.

Posted by

0

Lom Chlum u Srbska

Dalším zajímavým opuštěným lomem v Českém krasu je lom Chlum, nacházející se blízko Srbska. Je přístupný po zelené turistické značce od rozcestí u Solvayových lomů přes Hostim k nádraží v Srbsku. Byl založený roku 1920 firmou Bárta, Herget a Tichý. Během války zde měla Plzeňská Škodovka v podzemních prostorách záložní archiv výkresů. Po roce 1950 lom převzaly Královédvorské cementárny, po roce 1953 Pragocement Radotín. Těžba v lomu byla ukončena v roce 1961, ve východní části lomu proběhla menší těžba a odstřel volných bloků ještě v letech 1970 – 1974. V polovině 40. let byl objevený jeskynní systém, ovšem nepřístupný. V roce 2003 byly jeskyně propojeny. Lom je tříetážový. Jeskyně jsou sídla netopýrů. V dubnu v lomu kvetou hlaváčky jarní, později kosatce bezlisté, které můžeme najít na okraji zalesněné části lomu v severozápadní části.

zdroje:

http://www.brdy.info/kapitoly/srbsko.php

http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/berounsko/chlum/chlum.htm

 

Lomy Českého krasu III.

Posted by

0

Lomy u Koněpruských jeskyní

Pod Koněpruskými jeskyněmi se nachází tři opuštěné lomy – Hergetův, Houbův a Na žabce. Těžba začala počátkem 19. století a skončila v roce 1948. Nad lomy se vytváří stepi porostlé vzácnými rostlinami, na jaře je zde početný koniklec luční. V létě stepi spásají kozy a ovce pro udržení růstu ohrožených druhů rostlin. Po trase vede naučná stezka. Sejdeme-li z naučné stezky, narazíme nejdříve na Hergetův lom, kde se dokonce nachází chatka. Poté, co se vrátíme na přístupovou pěšinu a sejdeme dolů, narazíme na samém konci Národní přírodní památky Zlatý kůň na lom V žabce, u kterého kdysi končila malodráha Beroun – Koněprusy, sloužící k odvozu vytěženého vápence. Největší lom je Houbův. Na dně lomu pozorujeme umělecké vývory z kamenů. Pokud si projdeme lom pozorněji za nános, nalezneme zkratku, která nás vyvede nahoru. Na její výšlap potřebujeme dobré boty. Můžeme si i vrátit a pokračovat po naučné stezce. Nahoře na jaře kvetou zmiňované koniklece luční. Některé jsou chráněny před pošlapáním klíckami. Na samém vrcholu Zlatý Kůň je krásný výhled do okolí, dokonce až do Prahy – Stodůlek.

Lom Kobyla

Další lom, ke kterému vedla malodráha Beroun – Koněprusy a nachází se nedaleko výše popisovaných lomů, byl otevřený koncem 19. století. Těžba v lomu byla ukončena kvůli ekonomické krizi v roce 1929. Po ukončení těžby byly v lomu nalezeny kosti vyhynulých živočichů, které jsou dnes součástí sbírek Národního muzea. Do lomu vede naučná stezka přímo tunelem úzkorozchodné drážky. Je možné si projít celý lom kolem shora. Nachází se tu také jeskyně, která není přístupná.

Zdroj:

http://www.hornictvi.info/techpam/kobyla/kobyla.htm

Michal Martinek, Bohuslav Zeman, Radim Šnábl, Vlastimil Novotný, K.B.K. Malodráha Králův dvůr – Beroun – Koněprusy, Nymburk, 1987

Kam na hlaváčky jarní v okolí Prahy

Posted by

0

V okolí Prahy lze na některých místech najít silně ohroženou rostlinu hlaváček jarní (Adonis vernalis). Hlaváčky najdeme zejména na stepích a stráních. Rostlina patří do čeledi pryskyřníkovitých a je jedovatá. Kvete od konce března do začátku května. Hlaváčky najdeme v okolí Prahy na PP Kovárské stráně nedaleko hradu Okoř, dále v lomu Chlum v Českém krasu (sám se tato místa navštívil) a také na PR Kopeč u Neratovic a PP Hlaváčková stráň u Klecan. Nedaleko lomu Chlum jsem hlaváčky z dálky rozlišil od všudypřítomných pampelišek podle výrazně světlejší barvy, pampelišky mají barvu spíše do oranžova, zato hlaváčky jsou světle žluté.

Lomy Českého krasu II.

Posted by

0

Tetínský lom

V tomto článku uvádím méně známý lom pod Tetínem. Obec se nachází nad Berounem a přímo na kraji obce se nachází Přírodní rezervace Tetínské skály. Opustíme-li nádraží po kolejích směrem k mostu přes Berounku, po němž vede železniční trať do Rudné u Prahy a dále do Prahy, vydáme se podél řeky Berounky. Míjíme opuštěný strážní domek, obklopený všelijakým nepořádkem a pak dojdeme k propustku, který podejdeme a dostaneme se do rokle s vyschlým potokem. Kráčíme stále podél koryta potoka, až dojdeme k místu, kde už je v korytě voda a pak dorazíme k vodopádu. Těsně u vodopádu probíhá speleologický průzkum údajně největšího jeskynního systému Českého krasu. To se nacházíme v lomu, kde se těžilo od konce 19. století až do roku 1920. Na vodopádu jsou dokonce uvázány provazy, které umožňují vyšplhat nahoru a dále si můžeme prohlédnout kostely sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily a sv. Kateřiny a také zbytky hradu v Tetíně.

Lom Alkazar a lomy Hostim

Lomy se nachází nedaleko železniční stanice Srbsko. Těžba v lomech začala v roce 1908 a ukončena v roce 1940. Během války se uvažovalo o propojení s lomy Amerika. Lom Alkazar s lomy Hostim byly spojeny úzkorozchodnou železnicí, která vedla až do železniční stanice Beroun – Závodí. Nejzajímavější je lom Alkazar. Skládá se ze tří etáží, které jsou přístupné po pěšině. K výšlapu doporučuji dobré boty. Velikou zajímavostí jsou vytěžené tunýlky, kterými se dostanete do jednotlivých etáží. V druhé etáží lomu překvapí vytěžený přístřešek. Z poslední etáže lomu je krásný výhled na Berounku a do protějšího, dosud funkčního a nepřístupného Kruhového lomu. Vydáme-li se po žluté značce vedoucí do Sv. Jana pod Skalou, narazíme na dva lomy – Hostim II., lom V Kozle a na druhém břehu, pokud nejsou stromy olistěné, vidíme poslední drobný lom. Přes most Kačák vedly koleje úzkorozchodné drážky. Možné těleso úzkorozchodné drážky je patrné mezi lomem Hostim II a Lomem v Kozle. U posledního lomu jsou patrné zbytky mostu.

Po soustavě lomů se dochovaly i některé stavby – lokomotivní remíza s dílnami a vila ředitele.

zdroj: http://www.hornictvi.info/techpam/hostim/hostim.htm

 

Lomy Českého krasu I.

Posted by

1

Český kras se nachází na vápencové půdě, díky níž se zde už od doby bronzové těžil vápenec. Posloužil od dob Jana Lucemburského a Karla IV. v architektuře. Zde, nedaleko Mořiny, začala těžba od roku 1891. Tyto popisované lomy s pohádkovými názvy byly opuštěny v 50. letech 20. století. Nacházejí se zde tyto lomy: Podkova, Modlitebna, Liščí lom, Kamensko, Soví ráj, Supí lom, Červený a Černý lom, Rybízový lom a Pustý lom. Lomů je zde více, nejsou však vyobrazeny na mapě, jako Lom jižní kříž, na který jsem narazil náhodně.

Lomy jsou propojeny obvykle zasypanými štolami. Lomy Modlitebna a Liščí lom jsou propojeny dodnes a bývalá štola slouží jako zimoviště netopýrů. S návštěvou lomů doporučuji být velice opatrný, při vstupu do lomu Podkova jsem stále klouzal. Některé lomy vypadají téměř nepřístupně pro zcela příkré stěny a absenci přístupové cesty. Navíc tyto lomy leží na území Národní přírodní rezervace Karlštejn, kam je oficiálně vstup mimo značené cesty zakázaný.

Zdroj: http://www.hornictvi.info/techpam/amerika/tp.htm

Od Koukolovy Hory přes Aksamitovu bránu kolem Koněpruských jeskyní do Srbska

Posted by

0

Trasu je nejlepší začít z železniční zastávky Králův Dvůr-Popovice. Odtud trasa pokračuje po žluté značce na Koukolovu horu, kde naleznete kapličku sv. Blažeje. Na starších mapách je kaple označena jako zřícenina, ale nyní je již krásně opravená s moderním obrazem světce. Z Koukolovy hory pokračujete opět po žluté značce k Havlíčkovu mlýnu, kde přejdete potok zbarvující se do modrozelena a dále do kopce až dojdetek k zajímavému útvaru – Aksamitově bráně. Od Aksamitovy brány vede odbočka k Jelínkovu mostu a pokud budete pokračovat dále, jistě si povšimnete nádherných vápencových útvarů. Pak pokračujete směrem ke Koněpruským jeskyním, cestou spatříte pozůstatky po úzkorozchodné drážce Beroun – Koněprusy. Jednak portál do lomu, dále kamenný můstek a ještě jeden drobný můstek. Nelze si nepovšimnout také pohledu do velkolomu Čertovy Schody. Při příchodu ke Koněpruským jeskyním se vám také otevře krásný pohled na bývalý lom Zlatý Kůň. Dále pokračujete do vesnice Tobolka, kde si povšimněte krásně opravené kaple a pak již do národní přírodní rezervace Koda kolem rybníka až do Srbska.