Sochy u zámku v Lysé nad Labem III.
Poslední článek o sochách u zámku pojednává o alegoriích dvanácti měsíců. Lemují střední osovou cestu parku a jsou připisovány Matyáši Bernardu Braunovi, avšak jako konkrétní autor je uváděn „Sochař z Benátek“, asi František Adámek, který realizoval Braunovy návrhy. Všechny sochy jsou označeny nápisem a již většinou zašlými německými verši.
Leden
Alegorie ledna je starý vyhublý muž s plnovousem v zřasených kalhotách, delším kabátku s kožešinovým lemem a plášti a čepicí na hlavě. Na nohách má nazuté vysoké boty sahající po kolena. U levé nohy je ohřívadlo. V pravé ruce drží neidentifikovatelný ovál, možná jde o zrcadlo, v němž se objevuje, co přinese další rok.
Únor
Alegorie února je žena v přiléhajícím přepásaném šatu, zcela nahodile zvlněném. V právé ruce drží mísu s koblihami či koláči, u levé nohy je oškubaná husa a dvě kuřata. Za pravou odlehčenou nohou se nachází ležící soudek, škopek a rožeň s napíchnutým kuřetem a kouskem masa – symbol masopustu.
Březen
Březen je postava vojáka v elegantní uniformě s detailně ztvárněnými knoflíky. Za pravou nohou je plátová zbroj s helmicí a kartuš, za vojákem téměř neidentifikovatelný sud se střelným prachem. V levé ruce voják drží pušku, o níž se opírá. Užití vojáka jako alegorie března je dvojí: Podle latinského názvu Martius, odvozeného od boha války Marta a také odvod chlapců na vojnu v březnu.
Duben
Alegorie dubna je zobrazena jako mladá zahradnice s rýčem v plášti sepnutém páskou přes prsa tak, že je můžeme sledovat v plné kráse. Na hlavě má žena věnec z listí a plodů. V levé ruce drží žena zdobně okovaný rýč a pravou ruku opírá o korunu citrusovníku v dřevěném květináči. V dubnu se subtropické rostliny vracely ven z oranžérií a také byl čas na přípravu půdy pro novou vegetaci.
Květen
Květen je zobrazen skoro nahou ženou, v levé ruce přidržuje za rohy kozu, v záhybech drapérie u pravé nohy má košík s líhnoucími se kuřaty a slípku.
Červen
Měsíc červen zobrazuje téměř nahá žena stříhající ovci. Na hlavě má květinový věnec. Levou rukou si přidržuje ovci se svázanými zadními nohami, v pravé ruce drží nůžky a stříhá ovci.
Červenec
Červenec zobrazuje opět skoro odhalená žena. v levé ruce drží v hrsti květy, pravou rukou je opřena o máselnici, u levé nohy je košík s květinami a věncem. Květiny symbolizují vrcholení kvetení rostlin v přírodě a máselnice kvalitní mléko.
Srpen
Poslední ženskou postavou je alegorie srpna. Oděna je opět spoře, v pravé ruce zdvižené nad hlavou drží srp ke sklizni obilí, za pravou nohou je zřetelný snop obilí, doplněný kartuší. Na hlavě má žena věnec z obilných klasů. Alegorie tak zobrazuje sklizeň.
Září
Mužská figura symbolizující devátý měsíc v roce sející ozim je oděna do kabátu a na hlavě má kožešinovou čepici a na nohou teplejší boty. Pravou ruku rozpřahuje k rozesetí sadby, kterou má v zástěře u pasu a pytli umístěném za pravou nohou.
Říjen
Jediná figura není zobrazena reálnou postavou, nýbrž mužskou vousatou figurou starce, držící roh hojnosti, tvořený z hrušek, jablek a hroznů. Pod rohem se nachází vinný sud s ovocnými plody. Ovoce symbolizuje říjnovou sklizeň.
Listopad
Listopad symbolizuje myslivec v plášti a loveckém klobouku s péry, dýkou u pasu a vysokými botami. U nohou je dvojice loveckých psů. V levé ruce drží kachnu a v pravé zajíce. V listopadu se často konaly hony a rybolov. Lov byl i vášní Františka Antonína hraběte Sporka.
Prosinec
Poslední měsíc je zobrazen téměř odhaleným mužem s divokým prasetem v rukou, přehozeným přes pravé rameno. Mezi nohama má okovanou pokladnici. Prase symbolizuje zabíjačky a také staročeské označení měsíce Prasinec. Pokladnice symbolizuje peníze získané z prodeje dobytka.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alegorie_m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF_%28Lys%C3%A1_nad_Labem%29
