Lomy Českého krasu V.

Posted by Lorenzo

Ačkoli se popisované lomy nenachází přímo na území CHKO Český kras, přesto je zmiňuji, neboť se nachází těsně při hranicích a jejich historie je podobná, jako u předchozích lomů.

Lom Kosov

Tento lom byl otevřený roku 1909 a sloužil k těžbě korekčních surovin k výrobě cementu. Původně byl spojený lanovou dráhou do cementárny v Králově dvoře, později byla lanová dráha prodloužena do Císařského lomu, který je dnes pohlcený Velkolomem Čertovy schody. Provoz lomu zajišťovaly kompresory, bagry, vrtací kladiva a vytěžený materiál byl odvážen po úzkorozchodné železnici ke stanici lanovky. Drážka byla zrušena ve 40. letech po náhradě lanové dráhy pásovým dopravníkem. Lanovka byla zlikvidována v 50. letech.

Do lomu Kosov se dojdeme nejlépe ze železniční stanice Beroun po zelené turistické značce přes Jarov. Tento lom je majetkem společnosti Velkolom Čertovy schody, oficiálně je do něho vstup zakázán, ale nikdo tu nehlídá. Odbočíme z turistické značky, přelezeme závoru a postupně se ocitneme v etáži lomu. Úplně spodní část lomu je zatopená, voda je krásně modrá a lidé se sem dle informací z internetu chodí koupat. Chceme-li jít přímo k jezeru, můžeme také odbočit ze zelené turistické značky později, kde narazíme na zavřená vrata, která však lze obejít.

Lomy u Tetína pod vrchem Damil

Nedaleko Berouna se nachází obec Tetín, proslulá zbytky hradu, na němž byla umučena sv. Ludmila. Také zde se těžil vápenec a většina lomů byla napojena na úzkorozchodnou železnici Beroun – Koněprusy.

Těžba v lomech začala roku 1871 otevřením dnes již zasypaného „starého“ Bílého lomu. V témže roce byl otevřen také Modrý lom, který je z největším lomem pod Damilem a provoz ukončil roku 1957. Roku 1874 byl otevřený lom Na Sekyře, sloužící velmi krátkou dobu. V 90. letech 19. století byly otevřeny dva lomy: Na Krétě, uzavřený roku 1910 pro nemožnost napojení na železnici Beroun – Koněprusy a Hergetův, slouží do roku 1934. Roku 1904 byl otevřen Černý lom, který byl v provozu dvacet let. Nejmladším lomem je Nový Bílý lom z roku 1952, v němž těžba skončila roku 1962 v souvislosti s otevřením Velkolomu Čertovy schody.

Do lomů vede naučná stezka Tetínské vyhlídky II, vedoucí od odbočky Damil na modré turistické značce, vedoucí z Berouna. Při cestě z Berouna míjíme nejprve Hergetův lom, spojený s Černým lomem, odbočíme-li dále, dojdeme do lomu Na Krétě. Do Modrého lomu a Nového Bílého lomu již naučná stezka ani turistická značka nevede, ale cesta je vyšlapána na tělese úzkorozchodné drážky a můžeme cestou vidět portál tunelu pro železnici do Modrého lomu. V Modrém lomu je třeba být opatrný, protože se zde provozuje motokros.

Zdroj: http://www.hornictvi.info/techpam/kosov/kosov.htm

Michal Martinek, Bohuslav Zeman, Radim Šnábl, Vlastimil Novotný, K.B.K. Malodráha Králův dvůr – Beroun – Koněprusy, Nymburk, 1987

Informační tabule naučné stezky Tetínské vyhlídky II.

[Ukázat prezentaci]

Pochod pro život a Mezinárodní den autismu

Posted by Lorenzo

Pochod pro život a Mezinárodní den autismu

Letošní pochod pro život připadl také na Mezinárodní den autismu. Myslím, že tyto dvě události mají spolu něco společného – podpora života. Tradicí na mezinárodní den autismu je modré oblečení, jako symbol barvy komunikace, která je pro lidi s autismem obtížná. Skutečně jsem si vzal tmavě modré džíny, královsky modré tričko s motorovými vozy a tmavě modrou mikinu s pantografovými jednotkami. Lidé s autismem mají v životě různé problémy, komunikací počínaje.

Já sám mám s komunikací veliké problémy, spoustě formulací vůbec nerozumím a beru je, jako by na mě byli druzí lidé oškliví nebo by mě odmítali. Kvůli autismu se na rozdíl od Downova syndromu naštěstí nezabíjí, protože jej nelze odhalit v prenatálním stádiu. Ovšem i já si říkám, proč právě já musím žít s Aspergerovým syndromem. Na to si odpovídám třemi otázkami: Proč ne, třeba proto, abych udělal něco dobrého nebo to, že to pochopím, až budu povolán do Božího království. Buďme rádi, že autismus nelze odhalit v prenatálním stádiu, jinak se možná potraty ještě zvýšily a chyběli by tu lidé, kteří by byli dobří v práci s počítačem, ve zpěvu, v kreslení či nějaké jiné vědě a hůře postižení by mohli být třeba ošetřovatelé zvířat či pomocníci v chráněných kavárnách. Navíc začlenění různě postižených lidí pomáhá morálce, v Katolickém týdeníku kdysi psali, že na škole, která integruje žáky s různými postiženími, nemají zde tolik kázeňských problémů ostatních žáků. Pochodem pro život lze možná děkovat, že se nedá v prenatálním stádiu odhalit všechna postižení, která by nutila ženy na potrat.

Já jsem prožil Národní pochod pro život nejdříve na řeckokatolické Svaté liturgii v katedrále sv. Klimenta. Líbilo se mi, že nebyla plna různých zdlouhavých projevů a dbal se důraz na zpřítomnění kalvárské Oběti. V kázání se vladyka Ladislav Hučko velmi kriticky vyjádřil k častému rození dětí mimo manželství a také k tomu, že po potratech nám tu někdo bude chybět. Staroslovanské zpěvy byly sice hezké, při pohledu do misálku jsem staroslověnštině rozuměl, ale odpovídat jsem nedokázal. Již brzy po Svaté liturgii jsem se přesunul na Klárov, kde probíhalo shromáždění. Líbil se mi projev Jany Jochové, která se jasně vyjádřila proti gendrové ideologii a sexuální výchově ve škole. Pochod začal ve dvě hodiny, vedl přes Mánesův most, Křižovnickou ulici, Smetanovo nábřeží, Husovu ulici, 28. října, až skončil u pomníku sv. Václava na Václavském náměstí. Na závěr se mi líbil projev protestanta. Řekl, že jsme se zúčastnili pochodu proti potratům, ale znamená to, že jsme pro život. Také řekl, že nějakého chlapce s Downovým syndromem má ještě radši, než ostatní. Na závěr pochodu zazněl svatováclavský chorál. Účastníků bylo 7000, více než se počítalo, což je jistě chvályhodné.

Lomy Českého krasu IV.

Posted by Lorenzo

Lom Chlum u Srbska

Dalším zajímavým opuštěným lomem v Českém krasu je lom Chlum, nacházející se blízko Srbska. Je přístupný po zelené turistické značce od rozcestí u Solvayových lomů přes Hostim k nádraží v Srbsku. Byl založený roku 1920 firmou Bárta, Herget a Tichý. Během války zde měla Plzeňská Škodovka v podzemních prostorách záložní archiv výkresů. Po roce 1950 lom převzaly Královédvorské cementárny, po roce 1953 Pragocement Radotín. Těžba v lomu byla ukončena v roce 1961, ve východní části lomu proběhla menší těžba a odstřel volných bloků ještě v letech 1970 – 1974. V polovině 40. let byl objevený jeskynní systém, ovšem nepřístupný. V roce 2003 byly jeskyně propojeny. Lom je tříetážový. Jeskyně jsou sídla netopýrů. V dubnu v lomu kvetou hlaváčky jarní, později kosatce bezlisté, které můžeme najít na okraji zalesněné části lomu v severozápadní části.

zdroje:

http://www.brdy.info/kapitoly/srbsko.php

http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/berounsko/chlum/chlum.htm

[Ukázat prezentaci]